Zamilujte se do své pleti, ať je jakéhokoli typu! Znáte 7 osvědčených přístupů k pleti?

15. 10. 2017

Konečně. Tento článek se mi skládal několik posledních týdnů, a čím více jsem si ho představovala, tím více jsem si byla jistá, že mám právo jej napsat. Konečně můžu totiž viditelné prohlásit, že miluji svou pleť! Že se každý den těším, jak ji budu hýčkat a co nového o mě okolí prozradí. Připadám si, jako bych porazila obra, se kterým už od puberty bojuji.

Pojmenovala jsem si ho „problematická mastná pleť.“ Přesně tak má pokožka na obličeji vypadala od puberty a vydržela mě strašit skoro 15 let! A nyní můžu s hrdostí i laskavostí prohlásit:

„Má nádherná svěží pleti, jsem Ti vděčná. Za to co mi o sobě každý den říkáš. Za to, že už vím, jak Tě potěšit. Za to, že o Tebe můžu bez výčitek pečovat. A těším se pokaždé, když se na Tebe do zrcadla podívám.“

Přestala jsem na sobě hledat pupínky, akné a chyby, které jsem si nějak podvědomě zafixovala, že prostě mám a ke mně patří. S takovou samozřejmostí jsem přijala diagnózu „mastná pleť“. Je neřešitelná a do konce života to tak bude. Takový blud, fuj!

Ale zpět k tomu, jak to všechno začalo…Už si přesně nevybavuji ty chvíle, kdy jsem pleť vlastně neřešila. Uvědomuji si jen, že jsem ji začala více pozorovat na druhém stupni základní školy, kdy jsem se z dívky měnila v ženu. Bylo to období kolem první menstruace. Pleť se stávala mastnější, a jelikož má maminka má taky mastnou pleť podobně jako dědeček, tak jsem usoudila, že hold s ní budu celý život bojovat i já.  A tak začalo období „zkrášlování“. Dlouhou dobu jsem používala make-up z lékárny, který se lišil ve dvou odstínech. Určitě ho spousta dívek a žen zná a možná ještě dnes používá. Značku nechci záměrně uvádět. Musím říct, že jsem z něj měla dobrý pocit a zároveň nejlépe kryl mou pupínkovou pleť než jakýkoli krém nebo make-up z drogérie. Ještě před nedávnou dobou jsem si jej pořídila. Nechci moc zabíhat do detailů. Ale chci říct jednu důležitou věc. Jak jsem tak hledala, co by mohlo akné na mé pleti zakrýt, udělala jsem jedno rozhodnutí, které mě posunulo až sem. A vlastně i díky tomu vznikla kniha Život bez hormonální antikoncepce.

Co tím jedním jediným rozhodnutím bylo? Možná už tušíte…hormonální antikoncepce.

Vlastně sama jsem někde zaslechla, že je dobrá na pleť. Hlavně na tu problematickou. Díky úpravě hormonálního systému upraví i mou pleť. A myslím si, že to tak měla spousta dívek v mém věku a nejspíš i dnes má. Tato motivace mě přiměla k tomu, napsat tento článek. Protože už konečně vím, co za tím stojí a jak důležité je, tyto informace šířit dál. Jdu tedy s kůží na trh, ať si kdo chce, klepe na čelo a mé zjištění zavrhuje. Zkušenost je nezpochybnitelná, ale bohužel taky nepřenositelná. Ale můžeme se jí vyhnout, když to alespoň zkusíme jinak.

Užívání hormonální antikoncepce mně přineslo řadu komplikací. Po několika letech užívání jsem najednou zjistila, že nejen, že nevím, kdo jsem. Že má ženskost byla kdoví kde zahrabaná a několik let mi trvalo, než jsem se dostala zpět tam, kde jsem začínala…

Abych se vrátila k pleti. Podstatná řada žen, když vysadí hormonální antikoncepci, čelí velké výzvě. Zase se do ní kvůli spoustě „výhodám“ znovu nepustit. Dobře, cítí se daleko daleko lépe, je jim dobře na těle i uvnitř sebe. Ale zároveň se jejich tělo začíná čistit. A kde se promítne v prvé řadě očista? Přesně tak, na našem největším orgánu – kůži. Může se tak probudit k životu spící akné. A protože akné je nevyzpytatelné a nebere si žádné servítky, tak vybují, kde se mu zachce. Nejčastěji postihuje horní polovinu těla, potěšení mu dělá celá plocha zad, dekolt, krk. Ovšem jeho nejoblíbenější částí těla je právě obličej! Jako by si říkalo: „Hurá, konečně Ti ukážu, že žiju! Ať mě všichni vidí!“ A tak si vesele rejdí na obličeji. Malé pupínky na čele, velké bolavé hluboké akné na spáncích, kolem nosních dírek a podél nosu, pod ústy, nad obočím, velmi rádo a dlouho se drží pod bradou. A nutí nás tak zaměřovat svou pozornost na něj. Nejen, že ho bedlivě sledujeme v zrcadle a pupínek si prohlížíme ze všech stran, ale taky se ho rádi dotýkáme a hlavně! Hlavně tlačíme! Ať ta bílá tečka co nejdříve zmizí!

Rozebírám to tak detailně, abychom si, my ženy uvědomily, jak se k sobě chováme. Jak místo toho, abychom se zaměřily na místa, která máme v pořádku, upínáme pozornost na něco, co nám vadí. A už zde vzniká problém, který se může táhnout několik desítek let. Přesně tuto zkušenost mám zažitou já. Může to dojít i tak daleko, že se z našeho „vymačkávání jebáků“ stane závislost a v podstatě nás to baví. Je to fakt šílené, to takto popisovat, ale opravdu vím, o čem mluvím. Zažívala jsem tento pocit vlastně zatím polovinu mého života a viděla i u mnoha vrstevníků.

Co se totiž stane s problémem, který pojmenujeme? Začneme si ho všímat a začneme ve svém životě dělat změny.

Prozradím vám recept na vysněnou pleť, jak jsem na ni šla já.

Jsem si jistá, že když aspoň část z něj aplikujete do života, uvidíte postupně ty změny. A můžete dojít třeba ještě dál. Ano, každá jsme jiná a na každou může působit něco jiné. Vyberte si, co nejvíce sedí vám. Zkuste a uvidíte, co se stane.

1. V podstatě jsem už nakousla to, co je tím výchozím bodem. Uvědomění. Ano, mám mastnou pleť a tak je potřeba se k ní chovat. Vybírat podle toho kosmetiku i takto k ní přistupovat. Velkým prvním krokem je, že svou pleť přijmete taková, jaká je.
2. Začnete svou pleť mít rádi i přesto, že se vám něco nelíbí. Už tím jí dáte najevo, že k vám patří. Něco o vás prozrazuje. Začnete si postupně uvědomovat, co jí nedělá dobře.
3. Když už si uvědomujete, že máte mastnou pleť, že je to i tak normální a vaše pleť k vám patří, ať vypadá jakkoli. A máte ji rádi, začnete ji také hýčkat. Dotýkat se jí jemně, netlačit na její jakoukoli část. Dáte kůží plnou pozornost a podle toho si budete vybírat i to, jak se k ní zachováte. A zde začíná velká proměna. Začnou se dít další věci. Začnete totiž měnit nejen pleť, ale celý svůj přístup k životu.
4. Začnete se na ni dívat totiž jinak. Musím říct, že jakmile jsem si prošla těmito body a pleť přijala, začala jsem se dívat i na věci kolem sebe jinak. Zkoumala jsem, čím o ni pečuji a jak se můj životní styl na ni odráží. Největší pokrok jsem zaznamenala v psychice. Když jsem v pohodě, bez většího vypětí, tak má pleť mi za to děkuje. Září a pupínky nemají šanci. Další změnu jsem si uvědomila po měsíční poutní cestě ve Španělsku. Trávila jsem totiž většinu času venku. Přímý dotek vzduchu a venkovní prostředí byl jako balzám na dětskou prdélku. Přesně takto čistě a jemně má pleť po návratu vypadala. Prvně jsem tomu nevěřila a ani nepřikládala pozornost. Nijak jsem o sebe nepečovala, dokonce používala pouze vodu a občas mýdlo. O líčení na cestě nemohla být ani řeč. A tak jsem usoudila, že má pleť pozornost až tak nepotřebuje, ale čas venku jí dělá moc dobře. Pravda to byla jen na půl. Pobyt venku ano, ale péči si zaslouží rovněž. A tak jsem začala hledat přípravky, kterými bych ji mohla rozmazlit.
5. Přichází na řadu můj vlastní ozkoušený pečující recept. Před několika lety jsem si řekla, že žádnou chemii už doma prostě nechci. Začalo to přírodními čistícími prostředky. Přes péči o byt jsem postupně přešla k sobě. Zajímavé, okolí jako by pro mě často bylo tou prvotní změnou a pohled na sebe jeho odrazem. A tak jsem začala hledat pouze a výhradně přírodní kosmetiku. Dostala jsem se k paní Pavle Liborové do skupiny Inspired by nature. Pavle chci poděkovat. Vše si vyrábí doma a nebojí se jít ani s kůží na trh. A tak jsem si od ní nechala postupně připravit BB krém, řasenku, balzám, krém atd. Atd. Velký pokrok na mé pleti jsem zaznamenala také s přírodní řadou Nobilis Tilia a dalšími přípravky z mého oblíbeného e-shopu Econea. Který jsem poznala i zevnitř. O tom, jak inspirativní prostředí lidí to je, bych mohla napsat další článek, třeba jindy. 😉 Ovšem co považuji za úplně top je zjištění, že i mastná pleť potřebuje „promastit“. Tím, že ji vysuším, se ještě více zmastí. Začala jsem používat hydrofilní oleje. Mou jedničkou a velkou radostí je stáčený hydrofilní olej z obchodu Bezobalu. Mám dvojnásobnou radost! Můžu si ho totiž odnést tolik, kolik jen chci. Stačí přijít s nádobkou a olej si do něj natočit. Nemusím tak vyhazovat další a další použité lahvičky a navíc i pár Kč ušetřím. Stejnou radost mi dělá hydratační krém a občas také make-up čistě přírodní kosmetiky Chaya a Synergy, zakladatelku znám opět osobně. Takovou perličkou jsou pro mě čerstvě háčkované odličovací tampónky! To je teprve paráda! Nepotřebuji žádný peeling, stačí si tampon lehce namočit do vody, pokapat jemně hydrofilním olejem a pleť s láskou promasírovat a vyčistit. Krouživé pohyby jsou obzvlášť příjemné a pleť úžasně prokrví. Navíc je v ruce vyždímám, usuším a znovu použiju. Má ekologická duše jásá radostí a příroda mi děkuje. Žádný zbytečný odpad z kosmetiky tak nezanechávám.

1. Je to právě strava, která na naši pleť ve velké míře působí. Já udělala několik změn. Zařadila jsem do svého jídelníčku více bílkovin, oříšků, méně nebo téměř žádné maso a hlavně, za což jsem obzvlášť vděčná. Vynechávám kravské mléko. Dalším levelem je jakékoli živočišné mléko. Mléko a mléčné výrobky vynechávám, jak jen to jde. Když jednou za čas zhřeším, nevyčítám si to. Je to součástí procesu. Zjistila jsem, že i na mléku se dá vybudovat závislost. A tak k sobě přistupuji s pochopením.
2. Došla jsem ještě k jednomu hlavnímu zjištění. I má pleť je cyklická. Stejně jako já. Po menstruaci se začíná rozjasňovat. I ty zbytky posledních pupínků najednou mizí. Vrcholem je období ovulace. To doslova pokožka září a vábí tak pozornost mužů. A naopak. Když se blíží menstruace, vše jde napovrch. Nejen pocity, které nebyly vyslyšeny, ale i poslední zbytky akné. A já jsem každý cyklus klidnější. Vím, že je to jen na chvíli a opět se pleť vrátí do své plné síly.

Je toho ještě spousta, co bych mohla popsat, co dělám jinak než dříve. Vybrala jsem to, co mi přijde nejdůležitější a co si nejvíce uvědomuji. Hlouběji se péči o pleť zabývá má kamarádka Petra Kratochvílová v projektu Uzdrav svou pleť. I díky ní jsem se podpořila ke spoustě změnám, které Petra popisuje ve stejnojmenném e-booku, ke kterému se čím dál častěji vracím. Je pro mě takovou učebnicí v tom, jak svou pleť hýčkat a vůbec se k ní chovat. Všem vřele doporučuji, investice se vyplatí nejen finančně, ale hlavně ve spokojenosti.

Postupně mi tak dochází, jak je vše krásně propojeno. A tím, že si dáme pozornost, dáme ji i své pleti. Najednou měníme své myšlení a přístup k životu. Je to tak velké a tak silné. Stačí se jen podívat na sebe do zrcadla! A když zjistíte, že už žádné pupínky nevidíte, navíc váš vzhled okolí s obdivem komentuje, myslím, že pocit není třeba popisovat. Zaručuji se, že to za to stojí! Protože pleť je jen odrazem toho, jak si život užíváme a jak se sebou a okolím komunikujeme. Laskavě nebo s odporem? To je JEN na nás.

Budu moc vděčná, když mi napíšete vaše zkušenosti na mail: zivotbezha@gmail.com.

Za co děkuje vaše pleť? 😉