Vášeň jménem Play everyday a Martina Chomátová

Martina Chomátová, zakladatelka projektu Play everyday, autorka několika e-booků, pohádkové knihy Andromeda, elfka malá a online kurzů, žena plná hravosti, optimismu a nakažlivé dobré nálady s námi vytvořila poutavý rozhovor. Dotkly jsme se toho, odkud bere tolik energie i nadšení a jak se na cestu vlastního podnikání hrou dostala. Vystihuje ji krátké představení: Ze snowboardu střemhlav do mateřství. Z poporodních depresí bojovnicí za spokojenost v mateřství a v životě. Jak to má Martina s životem bez hormonální antikoncepce? 

Marti, poprosím Tě o krátké představení. Co je nyní Tvou životní vášní a trošku přiblížení, jak ses k ní dostala, že se stala Tvým současným povoláním.

Ahojky Adél, co je mou vášní? Řekla bych, že to je objevovat a obdivovat vnitřní a vnější svět, rozkrývat v sobě talenty a poklady, které můžou obohatit nejen můj život, ale i okolní svět. Šíření zpráv o nutnosti dospělácké hravosti a taky o jejímu protikladu, který teď hodně sviští světem – deprese. Neboli potlačení sebe a radosti ze života. Mou vášní je vlastně cokoliv, co mě udělá spokojenou. Ať už je to cestování, příroda, hra na ukulele, zpěv, psaní, chvilky s inspirativními lidmi, seberozvoj atd.

Dost mě zaujal Tvůj příběh a zkušenost s poporodní depresí, myslíš si, že jsi přišla na to, co ji způsobilo? Hrají v tom např. roli hormony?

Určitě v tom mají prsty hormony, protože když se mi narodil syn a já už tou dobou cvičila jógu, zažívala jsem ty nejkrásnější chvíle mého života. Takže jsem se naučila, trošku si je v tom těle uspořádat. Ale zároveň to byla i obrovská změna životního stylu. V podstatě z holky, co byla neustále na cestách, závodně jezdila na snowboardu, se stala máma na plný úvazek, uvázaná k domovu, svázaná svými představy o tom, že máma už má jen kojit, nosit svý dítě, být v klidu, vařit, uklízet, atd. Těch spouštěčů ale bylo samozřejmě víc. Hodně velkou roli hraje i velká sebekritika, nízké sebevědomí a další střípky historie.

Marti, jaká je Tvá zkušenost s hormonální antikoncepcí, z jakého důvodu ses k ní odhodlala?

Užívala jsem hormonální antikoncepci tuším kolem 7 let, už si to přesně nepamatuju. Rozhodla jsem se zřejmě z podobného důvodu jako mnoho mých vrstevníků. Byla jsem mladá a rozhodně jsem neplánovala založení rodiny. Taky jsem hodně cestovala, sportovala, takže určitá úprava cyklu a to, že nad tím mám do jistý míry kontrolu, mi přišlo vhod. Může to souviset i s nepřijetím cykličnosti jako takové, protože v té době jsem se samozřejmě mnohem víc chtěla vyrovnat klukům, než užívat si něco takového jako je menstruace.

V současné době žiješ velmi naplno a přitom děláš, co Tě baví, to je úžasné! Myslíš si, že v tom sehrál roli i vztah se sebou samou?

Určitě. Mateřství a právě poporodní deprese mě hodně vyškolila. Událo se to, že ze mě spadlo spoustu masek, který jsem si nasazovala jen proto, že jsem myslela, že se to dělá. S odhozením všech těch nánosů “musím, měla bych, to se dělá,“ jsem zůstala dost obnažená a postupně se oblíkala jen do toho, co mi sedělo a v čem mi bylo dobře. Tím, že mě to tak krásně obnažilo jsem vlastně vůči všem těm maskám dost zcitlivěla.

Vnímáš Ty sama rozdíly mezi ženami, které užívají hormonální antikoncepci a ty, které žijí bez ní?

Řekla bych, že to moc nesleduju. Kolem mě je hodně žen, které zrovna kojí, takže menstruace jde na chvíli stranou. Myslím, že je kolem mě hodně žen, které spíš hormonální antikoncepci nepoužívají a jsou vděčné za to, že tu zkušenost podstoupily a teď můžou objevovat všechno co nám naše jedinečný tělo přináší, bez zásahů zvenčí.

Určitě si i Ty sama řešila vhodnou antikoncepci, jaký je vůbec Tvůj vztah k ní? Upřednostňuješ bariérovou nebo bezbariérovou?

Abych řekla pravdu, vůbec se v těch termínech nevyznám. Antikoncepci žádnou neřeším a zatím důvěřuju všemu shůry, že se děje to nejlepší. Osvědčilo se mi, že když jsme měli s mužem záměr počít dítě, stalo se tak hned napoprvé. Když jsme měli záměr opačný, taky se naplnil. Takže to zatím moc neřeším a spíš se snažím, ať jsme spolu maximálně sladění a můžeme si užívat života se vším všudy, tak jak nám to oběma vyhovuje.

Co bys vzkázala ženám, které si myslí, že jejich jedinou možností je užívání hormonální antikoncepce?

Určitě je to taky cesta, proč ne. Z mého pohledu není žádná cesta špatně nebo dobře. Sama vím, že možností je dnes hodně a tak bych se třeba pídila víc. Já sama se snažím vyhnout jakýmkoliv práškům a chemii v kontaktu s mým tělem. Ale každý to může vnímat jinak a jakékoliv rozhodnutí je relevantní a správné.

Ovlivnil porod Tvé vnímání k sobě samé? Co Ti přijde naprosto zásadní? Co bys ráda předala dalším ženám?

Dřív bych se tomu asi smála. Ale dnes vím, že porod je takový velký přerod z holky v ženu. Určitě mě to ovlivnilo. Ohromně jsem si sama stoupla v ceně, zjistila jsem, čeho všeho jsem schopná, co vydržím, jak jsem schopná se sebou vnitřně pracovat. Taky vnímám porod jako takový osobní přerod, kdy se vybalí spoustu toho nevědomého ven. Spoustu strachů a jiných nezpracovaných emocí. Sama jsem byla pokaždé překvapená, jaká žumpička tam na mě čeká. Ale zároveň to vnímám jako takovou integraci. Že až po porodu jsem vlastně taková úplná. Že se jen tak ničeho nezaleknu a umím se mít ráda i právě se vším, co na mě život o mně samotné vybalí, i když se mi to třeba nemusím v první chvíli úplně líbit. To je asi podle mě v životě ženy to nejdůležitější. Být sama sobě oporou, zejména v těžkých chvilkách.

V průběhu celého cyklu se měníme, ať již si to chceme přiznat nebo ne, jen záleží, jak jsme proměně otevřené a jaký prostor si dáme. Co si o tom myslíš Ty? Vnímáš změny v průběhu cyklu?

O ženské cykličnosti vím v podstatě od narození dcery. Přišlo mi to hezky tématické. Jestli jí chci předat vzor ženství, musím to především žít. Takže určitě pozoruju změny. V určité době jsem chtěla samozřejmě zažívat jen ty “příjemné” fáze cyklu a teď už i s láskou mluvím o těch méně přijímaných a příjemných, líp vykomunikovávám svoje potřeby a hlavně to vnímám jako obrovský obohacení. Že jsem žena, že mám tu možnost se v rámci měsíce proměňovat a uzdravovat se.

Je pro Tebe cyklus spíše překážkou nebo sis z něj udělala pravidelný time management? Jestli ano, zkus nám prosím prozradit, co je Tvou tajnou pomocí v pochopení své cykličnosti.

Neřekla bych, že mám nějakou tajnou pomoc. Inspirovala jsem se hodně od Mirandy Gray, Dany-Sofie Šlancarové. Další takovou super ingrediencí je vědomí si sebe sama, jsem hodně vnímavá ke svému tělu, do určitý míry od narození, pak díky józe. Od 15 let si píšu deník, zapisuju si důležité momenty a střípky, inspiraci dne a to mi přináší velkou sebereflexi. No a snažím se respektovat každou jednotlivou fázi, vytěžit z ní co se dá, ale zároveň být mírumilovná k sobě, své fyzické schránce. Například o menstruaci skoro nevím, protože na rozdíl od mé vrcholově sportovní minulosti jsem k sobě extrémně šetrná a hýčkám se, když je potřeba. To je asi to nejdůležitější řekla bych. Respektovat signály těla. Ve většině času jsem výkonná a když padám na hubu tak s láskou prostě padnu 😀 a odpočívám.

Velké díky Martině za pozvání do jejího hravého přístupu k životu. Máte chuť s námi sdílet také svou zkušenost, postřeh, příběh? Pak se neváhejte ozvat na mail: zivotbezha@gmail.com nebo adela.novak87@gmail.com. Do konce srpna navíc za lákavou odměnu e-book Život bez hormonální antikoncepce jako dárek za Váš hodnotný čas! 🙂

 

Komentáře