Proč stále tolik žen v dnešní době užívá hormonální antikoncepci?

10. 9. 2017

Tuhle otázku si od vytvoření knihy Život bez hormonální antikoncepce pokládám poslední dobou celkem často. Je pro mě úplně klíčová v tom, abych více těmto ženám porozuměla. Donedávna jsem totiž byla jednou z nich. A až po zkušenosti jsem zjistila, jak tomu většinou je. Díky tomu, že se čím dál častější o tématu antikoncepce, menstruace a sebevědomí bavím, zjišťuji, že odpověď je celkem prostá. O to alarmující a o to mi dochází, jak antikoncepce ovlivňuje život nejen nás žen, ale i v podstatě celé naší společnosti. A na co jsem přišla?

Ženy nevěří jiným metodám antikoncepce.

Myslí si, že užívání pilulek nebo zavedení tělíska jim naprosto vyřeší jejich plodnost. Nemusí se o ni vůbec zajímat, proč taky. „Momentálně dítě na svět přivést nechci, tak proč bych se antikoncepcí zabývala. O jiných metodách se nemluví, tak nejspíš nejsou tak spolehlivé jako ta hormonální.“  Ale víte, že i přes užívání hormonální antikoncepce došlo k nemálo otěhotněním? Že i když pilulky užíváte, může je ovlivnit nějaká viróza, nemoc a stejně tak můžete otěhotnět, jako při jiných metodách? Důkazem může být i tento článek o tom, jak žádná metoda antikoncepce není 100 %.

Tedy, než se žena rozhodne hormonální antikoncepci užívat, měla by si rozhodně položit i tuto otázku a být jí plně vědoma.

Stále je v dnešní době úplně běžné následovat doporučení lékaře.

Důvěřujeme mu více než samy sobě. Přeci, kdo nejlépe rozumí ženskému tělu než gynekolog s léty praxe? Lékaři jde v prvé řadě o zdraví svých klientů. Bohužel musím v tomto potvrdit, co zatím aspoň z vlastní zkušenosti a zkušenosti spousty dalších žen vím, že tomu ve většině případů takto není. Stačí si rozbalit příbalový leták vaší hormonální antikoncepce a uvidíte ta rizika zcela jasně. Jenže tohle vám málokdo poví. Je skutečně nutné si přiznat, že vlastně hormonální antikoncepce spoustu lékařů živí. Ze své vlastní zkušenosti můžu zatím doporučit jen pramálo z nich, kteří kromě hormonální antikoncepce znají nebo doporučují i jiné metody antikoncepce. Už to samo o sobě říká vše. A pokud je něco skutečně doporučováno ve velkém, už to mi přijde dost podezřelé. Moc se těším na dobu a věřím, že tomu takto v brzké budoucnosti je. Místo doporučování hormonálních metod antikoncepce, začnou i pojišťovny podporovat přirozenější metody. Jednou z nich může být Symptotermální metoda přirozeného plánování rodičovství. Kdy samotní lékaři budou podporováni firmami v tom, aby ženy naučily, jak funguje jejich tělo. Kdy jsou plodné a kdy ne a podle toho se mohly rozhodnout. V plodném období si poté mohou vybrat z bariérových metod antikoncepce nebo zvolit jiný způsob milování než pohlavní styk. I o těchto metodách se začíná čím dál více bavit. Může k nim patřit např. vědomé milování.

Ženy se bojí důvěřovat sobě a raději důvěřují pilulkám.

Ano, i tohle je dnes dost časté. Vzpomeňme si na své vlastní zkušenosti, na období dospívání, kdy se dívka hledá a poslední co by většinou chtěla řešit je, zda otěhotní. A proto raději podlehne doporučení gynekologa a začne kvůli vyrovnání nepravidelné menstruace, akné atd. užívat hormonální antikoncepci. Důvodů je spousta. Nejhorší na tom je, že vlastně dívka sama neví, jak funguje její cyklus. Že vůbec mnohdy ani netuší, že má své neplodné dny. Ale už si netroufá na to zjistit, které to jsou. A tak raději s důvěrou v něco, to něco užívá a přijme. Místo toho, aby se v tomto období poznávala. Je to možná ten nejčastější důvod, proč si nakonec vybere hormonální antikoncepci. Jak málo si my samy věříme. Věříme našemu tělu, že je dokonalé takové, jaké je? A že my jsme samy dokonalé takové, jaké jsme? Že se každý měsíc měníme, protože se u nás v různých fázích mění i hladina hormonů a je to tak zcela logické a normální. Když přijmeme jako fakt, že jsme proměnlivé, že je to naše součást a je naší povinností se o zajímat o to, co se v nás momentálně odehrává. Věřím, že se staneme i sebe-vědomějšími. Vědomy si své hodnoty a podle toho budeme i k pohlavnímu styku, milování a k partnerovi přistupovat. Necháme si líbit pouze to, co se líbí nám a budeme se otevřeněji o našich vzájemných potřebách bavit. To je podle mě naprostý základ.

Ovšem na to všechno výše uvedené je potřeba jedna důležitá věc, nehmatatelná a stejná pro nás všechny. Čas.

Čas dopřát tělu, co si žádá. Čas naslouchat si, rozvíjet svou intuici a čas vše si promyslet, procítit a pak se rozhodnout. Nedát na první názor, ale vše, co potřebuji vědět, si zjistit. K tomu patří i metody antikoncepce. Zjistit, která metoda by mi mohla nejvíce sedět. Zkoušet různé metody, kombinovat je a až poté se rozhodnout, zda zvolím na první pohled nejjednodušší variantu – užívání hormonální antikoncepce. U spousty žen se ukázala naopak jako nejsložitější. Díky rizikům a komplikacím, které jim nakonec způsobila.

Ženy neznají další informace a nevědí, kde je hledat.

Tohle mě samotnou donedávna vlastně ani nenapadlo. Zjišťovat si další informace. Většina z nás je v dnešní době už tak přehlcena různými články a doporučeními, že jim už nezbývá v podstatě ani prostor na to, zajímat se blíže o sebe sama. O to, co mi prospívá a jaká je kolem toho diskuze. Jaké jsou vědecké výsledky a jejich srovnání. O to komplikovanější pak je, když tyto informace ani nejsou běžně dohledatelné nebo naopak jsou zkreslené. Samotné téma hormonální antikoncepce je stále dost citlivé a existují různé studie, jedny ji zpochybňují a druhé naopak vyzdvihují. Hledat správnou odpověď je těžké, ale o to důležitější mi přijde, se o téma zajímat. Pátrat, ptát se, bdít. Vystoupit z toho „konzumního davu ovcí“, následujících stádo a začít hledat a ptát se. Už to samo o sobě hodně znamená a třeba zjistíte, co všechno za tím stojí. Přehodnotíte pak svůj pohled na antikoncepci a skončíte tam, kde jste začali. U sebe. Třeba si uvědomíte, že v podstatě je jedno, o jaká rizika se jedná. A vrátíte se zpět k přirozenosti a své vlastní hodnotě. Možná nakonec zvítězí i selský rozum a uznáte, že i jiné metody mohou být stejně spolehlivé, když jim věříte. A dojdete až k tomu, že nejvíce se vyplatí, věřit vlastnímu tělu – sobě samé. Ono totiž vždy nejlépe ví, co mu sedí a co ne.

Právě v oblasti intimity, do které antikoncepce patří, je moc důležitá podpora.

Ať už ze strany lékařů, vlastního uvědomění, co je pro mě to nejlepší. Velmi důležitou podporou pro nás samotné je, jak se k tomu staví naši nejbližší, rodina, přátelé, parter. Často je to důvěra, která bývá tím posledním, co u antikoncepce hraje roli. Zde je potřeba si uvědomit jednu věc. Okolí to s námi téměř vždy myslí dobře, ale málokdo ví, co je pro nás to podstatné a důležité. Často hledáme potvrzení, náklonnost u naší rodiny, partnera. Když nás sami odrazují, pak často sklouzneme k názoru, který ve společnosti převládá. Proto je důležité, začít opět u sebe a tam hledat i oporu. Když si za svým názorem samy stojíme, známe argumenty a jsme v nich pevné a jisté, pak i okolí se začne postupně proměňovat. Uvidí tu změnu u nás a bude se chtít dozvědět více. A nakonec zavládne podpora i tam. Vím to sama z vlastní zkušenosti. Jen je potřeba, sebrat odvahu, informovat se, hledat a zkoušet. Jedině našimi vlastními činy můžeme ovlivnit to, jak se k nám ostatní postaví. Jestli proti našemu rozhodnutí nebo s námi.

Tento článek jsem sepsala na základě vlastních zkušeností, toho, k čemu jsem se během svého života v souvislosti s metodami antikoncepce dostala. Věřím, že rozhodnutí je v našich rukou. A jak my samy se k tomu postavíme, takové to budeme v životě mít. Proto prosím, než uděláme nějaké rozhodnutí, tím spíše v oblasti antikoncepce. Zkusme se nad tím opravdu zamyslet. Třeba se vám bude hodit, pár bodů si z článku připomenout. Jsem si jistá, že se netýká jen hormonální antikoncepce. 🙂 Přeji všem ženám úctu k sobě samým. K tomu, co nám vytváří život plný radosti a spokojenosti. Jedině pak můžeme dávat zase my a tvořit zdravou sebevědomou společnost.

Budu ráda za vaše názory, postřehy a zkušenosti s antikoncepcí. Piště prosím na tento mail: zivotbezha@gmail.com.

S úctou k našemu rozhodnutí Adéla 🙂