Příběh Života bez hormonální antikoncepce aneb psal se rok 2017


29. 12. 2017

Odbíjí poslední hodiny roku 2017 a můj Život bez hormonální antikoncepce se otáčí zpět. Vzpomínám, jak jsem před pár měsíci byla úplně na začátku a kde jsem teď. Vím, že bilancování je teď plný internet, ale nějak cítím, že bez něj to prostě není ono. Kdy jindy než v zimním čase odpočinku můžeme zpomalit až tak, že se zastavíme a poohlédneme zpět. Rozhodla jsem se, že si udělám své speciální roční shrnutí a zkusím se zaměřit na to, co jsem si letos díky projektu Život bez hormonální antikoncepce uvědomila. Odkrývám, co všechno za jednou knihou může být. Třeba to pomůže někomu, kdo zrovna na Život bez hormonální antikoncepce narazil a sám zvažuje, jak dál. Inspirovat se a inspirovat bylo heslo letošního roku.

Ať to má řád a smyl a neskáču od jednoho k druhému, začnu pěkně po měsíci. Každý z nich pro mě nesl nějaké poselství.

Leden začínal kupodivu rychle. Měla jsem poměrně jasný plán, jak přivést knihu na svět. Podařilo se mi natočit úvodní video ke kampani knihy (vrátit se k němu můžete zde nebo kliknutím na obrázek). A začínala jsem skákat od jedné věci k druhé. To, co jsem si naplánovala, jsem postupně rušila. Až se mi to začalo vracet. V lednu se projevily mé střelecké schopnosti úplně naplno. Začínala jsem si uvědomovat, že přeci jen něco na tom úspěšném – postupném, pozvolném a promyšleném startu je.

Únorem začalo mé období, kdy jsem si myslela, že jsem svou šanci už prošvihla. Začala jsem intenzivně plánovat kampaň na crowdfundingovém portále Hithit. Během pár dní jsem měla kampaň vymyšlenou, domluvené partnery pro odměny ke knize a také…nepromyšlené finance. Než kampaň odstartovala, domluvila jsem si tisk, křest knihy a myslela si, jak atraktivně celý projekt působí. Působil. Ale pro dražší klientelu, než pro kterou byl stvořen. Zde se projevily mé touhy, uspokojit všechny, vytvořit co nejpestřejší a nejčetnější odměny, ale už jsem si nedala čas na odstup a zhodnocení, jestli je to opravdu reálné. Uvědomila jsem si, že na takovou kampaň je potřeba si udělat opravdu čas a mít vše už před spuštěním připravené. Heslo méně je někde více zde platí dvojnásob.

V březnu jsem díky svému rychlému startu neodhadla své síly a málem se v celém procesu sama zažehla. Téměř v každé volné chvíli jsem něco pro kampaň dělala. Natočila ještě jedno video s podporovateli projektu (kouknout se na něj můžete zde.) a komunikovala s partnery projektu. Vsázela jsem na to, že když je kolem knihy tolik partnerů, částka se nakonec přeci jen vybere. Ale tvrdě jsem dopadla na zem. Tak jak jsem to v tu chvíli nejvíce potřebovala. Vše mi došlo až postupem času a já si velkou část z toho odpustila až nedávno. Uvědomila jsem si, jak důležité je stát při takové kampani opravdu pevně na zemi a spoléhat hlavně na sebe samou. 

Duben byl pro Život odstupový. Smířila jsem se s tím, že kniha nakonec vznikne pouze elektronicky, že to tak má být. A že do ní už teď nechci více investovat ani finance ani svůj čas na úkor sebe, partnera, rodiny a přátel. Koncem dubna jsem se navíc vydala na svou velkou ženskou cestu a zúčastnila se intenzivních 5 dnů kurzu Moderní Kurandera 1. Slíbila jsem si, že o svou ženskou část chci nyní více pečovat a také o čas se svými bližními. 

Květen začal být pro mě časem příležitostí. Podařilo se mi domluvit se na vydání knihy na vlastní náklad přes vydavatelství. Také se objevila krásná možnost, nechat knihu pokřtít na Oslavě slunovratu, završení půlročního ženského kruhu projektu Živá radost (video ze křtu knihy zde nebo kliknutím na obrázek níže). Zde opět dostalo šanci mé nadšení a hlava v oblacích. Vše jsem domluvila a až zpětně zjistila, jaké chyby jsem přitom udělala. Pospíchala jsem, aby knihy byly na křest vytištěné a pořádně se nedomluvila s vydavatelstvím a urychleně knihy nabídla i do distribuční sítě knihkupectví. Po pár měsících mi došlo, že to v mém případě nebylo správné rozhodnutí. Vzala jsem si z toho ponaučení, nechat si čas na zásadní rozhodnutí. Jsem vděčná, že se kniha začala postupně prodávat a vydavatelství mi vyšlo se vším vstříc. Kniha se postupně začala dostávat k těm správným lidem a spolupráce začínala nést své ovoce.

V červnu se na mě opět usmálo štěstí a já mu šla naproti. Díky tomu, že jsem knihu darovala do jedné knihobudky, ozvala se mi slečna z TV Barrandov a nabídla mi rozhovor. A já si zase uletěla do oblak a myslela si, že teď už mám vyhráno a kniha se opět blíže dostane k těm, pro které byla s láskou tvořená. Možná i díky tomu, že nakonec čas plánovaného živého natáčení byl poslední školní den, kdy většina z nás už myslí na léto a čas prázdnin, dovolených, ho viděla jen hrstka lidí, převážně rodina, kamarádi a známí. Přesto to byla pro mě velká příležitost dostat téma antikoncepce zase blíže k lidem. Záznam z pořadu Dobré odpoledne, Česko je stále ke shlédnutí zde nebo kliknutím na obrázek níže.

Července a srpen byly pro mě časem odpočinku i psací výzvy. Poznala jsem nové spřízněné duše, ženy na podobné cestě jako já a stvořila pár čtivých rozhovorů. Čas letních radovánek jsem strávila psaním a rozšiřováním obzorů o tom, jak spousta žen má s hormonální antikoncepcí svůj vlastní příběh. Začínaly se tvořit nové spolupráce, přátelství. Kniha mi přinášela své plody v jiné podobě, než jsem si představovala a já si uvědomila, co skutečné bohatství znamená. Přestala jsem postupně tlačit na pilu, že vše musí jít podle toho, jak jsem si vysnila, naplánovala. Začínala jsem se stavět na nohy díky lidem, které kniha a její téma přitáhlo. A cítila konečně tu půdu pod nohama.

Září začalo na svět přivádět další projekt, který s knihou souvisel. Muži a antikoncepce. Během dvou následujících měsíců se nám podařilo natočit společně s Janou Musialkovou MuroňovouKateřinou Juřenčákovou přes jednu desítku videí s inspirativními muži. Koukněte na video zde nebo rozkliknutím na obrázek níže. Kniha se dostala do další dimenze spolupráce s velkou péči a laskavostí. Poznala jsem, jaké to je, když se potkají ženy, které toho mají spoustu společného a mohou společně vdechnout život svým vizím.

Říjen spolupráci ještě rozvíjej a já si začínala postupně uvědomovat, že potřebuji nějaké hranice. Že ani Život bez hormonální antikoncepce není tím jediným, pro který žiji. Ani z finanční ani z osobní stránky. Přicházela jsem na to, že vše má své meze. Bohužel se nemůžu naklonovat, abych všechno zvládla hned a se všemi začala hned spolupracovat. A začala se rodit nová myšlenka, projekt podpořit i jinde. Spojit síly. Naskytla se mi další přátelská spolupráce v oblasti hormonální jógy. S lektorkou Pavlou Rožumberskou jsem si uvědomila, že jsem měla už na základní škole sen, být instruktorkou jógy. Ten se mi nyní začínal plnit trošku jinak. Díky spoustě letošního pracovního propojování se ženami i muži jsem zjistila, že mě to prostě baví. V tom prospěšném lidi kolem sebe spojovat a podporovat. A tak jsme se začínaly domlouvat na spolupráci i při lekcích hormonální jógy a administrativní podpoře. Krásně do sebe Život bez hormonální antikoncepce a Hormonální jóga zapadá. Oba mají velmi léčivé účinky a vizi pomoci ženám cítit se ve svém těle přirozeně spokojeně.

Listopad přitáhl další významnou akci. Díky videu Muži a antikoncepce jsme se společně s Janou a Katkou domluvily ještě na jednom natáčení a to živém! Během pár týdnů jsme společně vymyslely, pozvaly hosty a poprvé společně odvysílaly webinář s kontroverzím názvem Sex, porno, antikoncepce. Webinář byl naprosto úžasný. Léčivý svým tématem pro nás i diváky na druhé straně. Na záznam se můžete kouknout zde nebo kliknutím na obrázek níže. Přesvědčila jsem se, že čas mi může být nakloněn a nemusím všechno umět hned dokonale. Důležité je, prostě to dělat a učit se v běhu okolností.

Prosinec mi nabídl ještě jednu pěknou příležitost. Nabídku knihy v rámci Adventního kalendáře. Zase to byla příležitost, která se neptala, jestli mám čas nebo ne, ale měla jasné datum a bylo jen na mě, jestli ji využiji nebo nechám plavat. A já se díky ní zase naučila spoustu věcí. Třeba, jak si už sama dokážu vytvořit stránku na webu, zapojit kreativitu a nabídnout i něco navíc. Akce mě těšila a pár lidí se do ní zapojilo. O Štědrém dnu jsem pak vylosovala maminku s dcerou, které si obě objednaly knihu a poslala jim dvě další knižní publikace.

Rok 2017 byl pro mě rokem velkých výzev, do čeho se pustit a co odmítnout. Taky jsem zjistila, jak důležitou roli hraje, nebýt vždy všude. Nepustit se hned do všeho. Dopřát si i ten čas, který mi byl věnován a neshořet hned tam, kde teprve byl zažehnut malý plamének. Taky, že ačkoli bych pro své sny, intuici a vize dýchala, můj Život může mít i docela obyčejně neobyčejnou podobu. Jako jít se projít parkem, strávit hezké odpoledne s partnerem. Hrát si s malou neteřinkou. Občas si na sebe něco příjemného pořídit a taky a to považuji za velké uvědomění. Žít i se svým tělem nejen s hlavou. Je krásné realizovat své sny, ale když při nich lítám až moc vysoko, pád zaručeně musí přijít, gravitace je hold gravitace. 🙂 Buď zpomalím dobrovolně, nebo mě k tomu donutí okolnosti. A já už naštěstí vím, co je pro mě lepší.

Přeji, ať je pro nás postupně odcházející rok 2017 velkým základem pro rok následující. Ať si můžeme poděkovat, že jsme toho letos spoustu zvládli a respektovat se i s těmi velkými chybami, kterých jsme se dopustili. Ať je rok 2018 pro nás zase o krůček příjemnější. Ať jsme poučenější, přítomnější a rozeznáme, co pro nás v danou chvíli je možné a na co je potřeba si chvíli ještě počkat.

S pokorou a vírou, že vše má svůj správný čas Adéla

 

 

 

 

Komentáře