PMS neboli Pojď Mě Slyšet aneb co nám Premenstruační Syndrom říká

1. část

Pojď Mě Slyšet, jsem tu a čekám, kdy si mě konečně všimneš. Kdy uznáš, že jsem tady v celé své kráse i bolesti, v celé své celistvosti. Čekám a budu čekat ještě dalších 100 cyklů, než si mě všimneš. Někdy k Tobě promlouvám jemným hláskem, jindy přímo křičím, už toho nech, už toho bylo dost! Teď je na čase zpomalit, vnímat se a uznat, že máš i pocity, emoce, kterými možná svět kolem Tebe opovrhuje, ale Ty jsi tu od toho, aby sis vytvořila nejprve příjemný svět v sobě. 

Často hledáme zázračný lék na to, jak se cítit dobře. A to ideálně neustále. Hledáme někde venku a zapomínáme, že tím lékem jsme My. Je pro nás přirozené, vydávat ze sebe maximum, být tady pro svět, který nás potřebuje a hlavně pro lidi v něm. Pro naše blízké, pro kolegy, pro klienty.

My ženy máme v tom úžasného spojence a tím je náš menstruační a ovulační cyklus. V první fázi cyklu, kdy nám ve folikulu dozrává vajíčko a připravuje se na ovulaci (folikulární fáze), jsme plné elánu, tančíme mezi příležitostmi a s vervou se do nich pouštíme. Zvládáme nakrmit hladové krky a nevadí nám být občas hladové. Vlastně ani skoro hlad nemáme. Dělá nám dobře, uspokojit svět kolem nás, naplňujeme tím své vlastní potřeby. Ale běda, když zapomeneme, že jsme ženy! Jakmile se v nás uvolní vajíčko a dojde k ovulaci, naplní se naše touha být tady pro své blízké okolí, cyklus se přelomí a je důležité zase vnímat to, co za sebe doopravdy chceme, po čem toužíme. Je potřeba si uvědomit, že další polovina cyklu už je hlavně o nás. Už jsme naplnily náš potenciál být tady pro druhé, teď jsme na řadě my! 

A zde dochází nejčastěji k tomu, že se začneme přepínat a myslíme si, že to půjde stejně tak i nadále. Pokud nezměníme pozornost, začneme v sobě pociťovat nenápadnou úzkost, podrážděnost a můžeme snadno sklouznout k depresi. Zastaví nás většinou až bolestivá silná menstruace nebo nemoc. 

Zní to možná na první pohled úplně banálně, mě to dává logický smysl. Když jedeme pořád nahoru, je potřeba jet i dolů. 100% jde docílit různě, ale pro naši spokojenost a zdraví je důležitý poměr 50:50. Umět dávat, ale i přijímat. Všímat si hranic, která tady jsou a ty umět respektovat jako základní přístup ke svému životu. 

Když pak se ženami na vnímání naší cykličnosti a častěji právě PMS pracuji, pozoruji různé zdravotní komplikace přes bolestivou menstruaci, sníženou funkci štítné žlázy, po endometriózu, polycystické vaječníky a možná i rakovinu, všude vidím ženy, které se neustále ze sebe vydávají. A opravdový ženský odpočinek si dopřejí, až je skoro pozdě. Až symptomy, nemoc ťukají na dveře a je jedna jediná možnost. S tím začít něco dělat. Nebo spíš toho spoustu už nedělat…

Nedávno jsem měla konzultaci s jednou maminkou skoro roční holčičky, která se na mě obrátila s pomocí právě od nepříjemných premenstruačních psychických stavů. Viděla jsem, jak je pro ni náročné vůbec si dovolit zpomalit. Moc dobře jsem ji rozuměla, sama vím, co to znamená, být mámou malého dítěte. Jenže, když si aktivně svůj čas pro sebe nevytvoříme, dožene nás to. Dřív nebo později. Jeden psycholog dokonce tvrdí, že každá maminka by pro sebe měla mít alespoň hodinu času denně. A většina se shoduje na tom, že každá žena potřebuje i čas, být jen sama se sebou. Jen možná bude trvat ještě pár let, možná pár generací, kdy nám tohle opravdu fyzicky i mentálně dojde. A kdy budeme opravdu jednat v souladu s naším cyklem. Kdy i společnost a to hlavně ta mužká uzná to, jak cyklicky fungujeme. Ale začít musíme nejprve každá sama za sebe. 

Podobně jako jsme se v minulosti postavily do role “bojovnic” a začaly v hojné míře užívat hormonální antikoncepci, abychom cítily tu rovnoprávnost a nebyly “jen” matkami, je teď na čase se opravdu obrátit každá do sebe a postavit se za svůj čas. Říci stop “znásilňování” svého cyklu. Stop ženským onemocněním, která pramení z našeho životního stylu a neustálemu podřizování, stresu a tlaku.  

Premenstruační syndrom je v prvé řadě volání naší duše po pozornosti zpět k sobě. A je na nás, jestli mu budeme naslouchat. Tady je potřeba, umět se v čas zastavit a ptát se. Co teď doopravdy chci? Po čem teď toužím? Kam mě má pozornost volá? Co chci teď vytvořit? 

Podle Mirandy Gray a Cyklické ženy máme 4 fáze cyklu. A právě ta 3. Premenstruační se krásně nazývá fází kreativní. Máme ohromný potenciál tvořit. Ponořit se do sebe a objevit tu Tvůrkyni v nás, která do teď tvořila svět kolem, pomáhala ho nakopnout a dávala mu svou energii. Jakmile v nás dozraje vajíčko a přijde ovulace, je nejvyšší čas tvořit uvnitř nás. Rozvinout tu kreativitu skrz sebe.

Skvělým pomocníkem nám v tom je Symptotermální metoda přirozeného plánování rodičovství v ČR nejznámější díky programu SENSIPLAN. Učí nás jak se ve svém cyklu zorientovat díky tomu, že známe datum ovulace. To nám krásně “až hmatatelně” může pomoci, vyznat se ve fázích cyklu. Vědět, kdy u nás probíhá ovulace je velké plus z několika úhlů pohledu. Známe své plodné a neplodné období a můžeme se vědomě rozhodnout, kdy počneme dítě a podle toho zvolíme i metodu nehormonální antikoncepce. Pomáhá nám to ale ještě daleko více! Znát svou ovulaci je důležité z pohledu zdraví. Pokud víme, že od ovulace do menstruace máme 12-16 dní, je náš cyklus více-méně v pořádku a povětšinou prožíváme menstruaci bez bolesti. Jednodušše máme vyrovnanou hladinu hormonů a to především estrogenu a progesteronu. Ovšem právě zde je kámen úrazu. Když se začneme sledovat podle STM a už předtím cítíme nějakou hormonální poruchu třeba ve formě PMS nebo bolestivé menstruace, většinou máme 2. fázi cyklu kratší. Většina žen, které trpí na PMS má nedostatečné množství progesteronu, který se netvoří v takové míře, v jaké by měl a je potřeba ho začít znovu probouzet a podporovat. 

Úplně tím prvním krokem je právě to, poznat, kdy mám ovulaci a v této době začít zpomalovat. 

Adéla Kazdová, www.zivotbezhormonalniantikoncepce.cz

Postupně se stahovat ze světa kolem a vytvářet svět uvnitř sebe. Když tohle uděláme, najdeme náš hlavní potencíl. To, proč jsme se narodily a co tady na Zemi skutečně máme dělat. Vypneme mysl a začneme tvořit skrz naši intuici. Uvědomíme si třeba, že nás baví psaní. Že umíme krásně šít, že jsme skvělé v organizování, že nás baví pěstování nebo, že chceme začít fotit, učit cizí jazyky…Většinou je to trošku jiná činnost, než které se věnujeme ve folikulární fázi, ale nemusí být, pokud už svůj potenciál naplňujeme, jen ho upozaďujeme. A ohromně se nám uleví!

Je na čase, začít brát naši ženskou podstatu vážně. Žádný “vnitřní pocit ženy nebo přehnané emoce”, ale důležitou část nás samotných. Toho jak fungujeme od přírody. Když tohle přijmeme, můžeme se konečně otevřít svobodě a hlavně bezbolestnému cyklu bez premenstruačního syndromu.

Pojď Mě Slyšet.

Adéla Kazdová, www.zivotbezhormonalniantikoncepce.cz

Jak jednoduché, “jen” jej začít brát vážně a skutečně žít. Naštěstí na to máme celé své plodné období a každý měsíc krásný trénink. 🙂 

Chtěly byste si taky svůj cyklus začít konečně užívat? Vyléčit se z premenstruačního syndromu, najít příčinu PCOS, endometriózy nebo mít svou plodnost pod kontrolou díky Symtotermální metodě? Přihlašte se na konzultaci a naučím vás, jak svůj cyklus uzdravit a žít v souladu se sebou. Těším se na další zdravé a sebevědomé ženy, které každý den potkávám.